|
|
Měření přesnosti osobních glukometrů
Kroulíková, Markéta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením přesnosti osobních glukometrů. Teoretická část je zaměřená na zpracování informací o glukóze a její roli v organismu, diabetu mellitu, postupech a přístrojích používaných při selfmonitoringu glykemie. Další část je zaměřena na přípravu praktické části, zejména popis dostupného osobního glukometru, výpočet potřebných měření k provedení experimentu a popis refernčního vzorku k naměření dat.
|
|
|
Prediktor hmotnosti
Kaiserová, Iveta ; Kádě, Ondřej (vedoucí práce) ; Šefc, Luděk (oponent)
Incidence obezity celosvětově strmě stoupá a jedním z velkých problémů v její léčbě je dostatečná motivace k setrvání v léčebném procesu. Zcela jasné nejsou ani faktory determinující úspěšnost redukčního pokusu. Cílem projektu "Prediktor hmotnosti" je proto vytvoření softwaru predikujícího vývoj hmotnosti v čase v reakci na provedené intervence životního stylu a cílem diplomové práce pak bylo definování faktorů ovlivňujících redukci hmotnosti prostřednictvím ověření dvou hypotéz: "Mladší pacient redukuje svou hmotnost snáze než starší pacient." a "Spolupracující pacient redukuje svou hmotnost snadněji než nespolupracující pacient." Výzkumu se zúčastnilo 29 pacientů. Jejich denní záznamy o hmotnosti, jídelníčku a krocích byly sbírány prostřednictvím mobilních i webových aplikací, tělesné složení bylo měřeno na pravidelných nutričních konzultacích. Získaná data byla zpracována prostřednictvím explorační a korelační analýzy. Kvůli nedostatečnému počtu záznamů byli dva pacienti vyřazeni z analýzy denních záznamů a tři pacienti z analýzy tělesného složení. První z hypotéz nebyla potvrzena, korelační analýza naopak naznačila vyšší úspěšnost starších pacientů, kterou lze vysvětlovat nalezenou pozitivní korelací mezi věkem a mírou self-monitoringu (r = 0,45, významná na hladině p < 0,05). Pro druhou z...
|
|
|
The role of a nurse at client's home in self-monitoring.
ADAMČÁKOVÁ, Marta
Bakalářská práce se zabývá problematikou úlohy sestry při monitoringu v domácím prostředí. Věnuje se správnosti provádění domácího měření v domácím prostředí pacienta. Tato práce poukazuje na důležité činnosti sestry, vedoucí ke zkvalitnění výsledků domácího měření. Práce poskytuje pohled sestry na činnosti v oblasti self-monitoringu, ale také i pohled na zkušenosti, potřeby a očekávání pacientů. Teoretická část se zaměřuje na definici self-monitoringu, jeho správné provedení, potřebě a nejčastějším způsobu využití v české zdravotnické praxi, zaměřené na prevenci, diagnostiku a léčbu chronických onemocnění. Definuje a přibližuje onemocnění, které se nejčastěji pojí se self-monitoringem vykonávaném pacientem v domácím prostředí. Z rozhovorů se sestrami a pacienty vyplynul jejich pohled na činnosti sestry, vedoucí ke kvalitním výsledkům, díky dobře vykonanému domácímu sebeměření pacienta. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat činnosti a znalosti, které jsou potřebné pro naplnění úlohy sestry v self-monitoringu v domácím prostředí pacienta. Z šetření vyplynulo, že sestry pracující ve specializovaných ambulancích svou činnost vykonávají na nejlepší úrovni ze všech dotázaných sester. Kvalitu sester z těchto ambulancí potvrdily znalosti a rozhled dotázaných pacientů navštěvujících specializované ambulance. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v ordinacích obvodních lékařů nezajišťují dostatečně individuální potřebu pacienta na poli edukace, učení a informovanosti v oblasti self-monitoringu. Na základě rozhovorů se sestrami z nemocničních oddělení a hospitalizovaných pacientů v nemocničním zařízení vyplynulo, že sestry v průběhu hospitalizace pacienta, u kterého byla diagnostikovaná hypertenze, nebo diabetes mellitus, nevykonávají činnosti vedoucí k zajištění self-monitoringu v domácím prostředí. Jedná se o činnosti jako jsou edukace, podávání informací, nácvik měření a další.
|
|
|
Telemedicína jako prostředek posílení role pacientů
Špalek, Jakub ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Kotherová, Zuzana (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na to, jak lékaři vnímají využití telemedicíny a informačně komunikačních technologií (dále již jen IKT - pozn. autora) v jejich praxi. Práce reaguje na situaci spojenou s covidem-19, která měla vliv na častější využití IKT a telemedicíny v oblasti zdravotní péče. Cílem této práce je také zjistit, jakými způsoby mohou lékaři posílit roli pacientů ve vztahu mezi lékařem a pacientem a zda k tomu i využívají IKT či jiné digitální technologie. Vztahu mezi lékařem a pacientem se věnuje i celá teoretická část, kde je reflektován posun lékařské péče z paternalismu ke konzumerismu a jsou zde představeny teoretické koncepty patient centred care a patient empowerment. Výzkumná data byla získána prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 9 lékaři, kteří jsou v pravidelném kontaktu se svými pacienty a mají alespoň minimální zkušenost s využíváním IKT ve své praxi. Rozhovory pak byly analyzovány pomocí tematické analýzy, z které vyplynulo, že telemedicína i IKT přispívají k posílení role pacientů. Klíčová slova telemedicína, patient centred care, patient empowerment, IKT, self-monitoring, paternalismus, konzumerismus, vztah lékař-pacient Název práce Telemedicína jako prostředek posílení role pacientů
|
|
|
Měření přesnosti osobních glukometrů
Kroulíková, Markéta ; Němcová, Andrea (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá měřením přesnosti osobních glukometrů. Teoretická část je zaměřená na zpracování informací o glukóze a její roli v organismu, diabetu mellitu, postupech a přístrojích používaných při selfmonitoringu glykemie. Další část je zaměřena na přípravu praktické části, zejména popis dostupného osobního glukometru, výpočet potřebných měření k provedení experimentu a popis refernčního vzorku k naměření dat.
|
|
|
Dopady diabetu na socializaci dítěte
BOJKOVÁ, Alena
Práce se zabývá vlivem diabetu mellitu I. typu na socializační proces dítěte v rodině, kde vyrůstá. Popisuje léčebný režim, který vyplývá z individuálních potřeb malého pacienta a specifik vzhledem k věkovému období jedince. Významným prvkem socializace je utváření postoje k volnočasovým aktivitám. Součástí výchovy diabetického dítěte je uspokojování charakteristických potřeb, které souvisejí s léčbou onemocnění, aby bylo postupně schopné přebírat zodpovědnost za jednotlivé léčebné úkony a kompenzovaný diabetes. V závěrečné části jsou dvě kazuistiky diabetických chlapců.
|
|
|
Vliv online sebemonitorovacích aplikací na motivaci uživatelů v procesu vzdělávání
Sommerová, Zuzana ; Šisler, Vít (vedoucí práce) ; Fiala, Jakub (oponent)
Diplomová práce zkoumá, jakým způsobem sebekvantifikace působí na motivaci při procesu vzdělávání. Cílem práce je zjistit, zda využívání aplikací sledujících či zaznamenávajících průběh studia může mít vliv na motivaci uživatelů, a zároveň posoudit, jaké motivační techniky v nich využité jsou nejúčinnější. V práci jsou nejprve objasněny pojmy jako motivace, autoregulace učení a hnutí Quantified Self. Následuje popis několika výzkumů a přístupů, které se v oblasti monitorování vzdělávání a sebevzdělávání vyskytují. Dále jsou zkoumány různé motivační prvky. Ve výzkumné části je metodou hloubkových rozhovorů ověřován vliv aplikace Todait na motivaci uživatelů a formou kvantitativního dotazníkového šetření je zjišťováno, jaké další funkce by uživatelé u podobných aplikací preferovali.
|
|
|
Problematika selfmonitoringu krevního tlaku
HEVEROVÁ, Jiřina
Základní teoretická východiska: Hypertenze je onemocnění, při kterém je hodnota krevního tlaku 140/90 mm Hg a tyto hodnoty jsou naměřené minimálně při dvou ze třech měření. Arteriální hypertenze patří mez nejčastější onemocnění s vysokým výskytem v dospělé populaci v průmyslově vyspělých zemích (Češka, Vítovec 2010). Cíle práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit, zda pacienti dodržují zásady selfmonitoringu krevního tlaku pomocí pažního tlakoměru v domácím prostředí. Dále zjistit nejčastější chyby pacientů při selfmonitoringu krevního tlaku pomocí pažního tlakoměru v domácím prostředí. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné otázky: Dodržují pacienti léčící se s hypertenzí zásady pro měření krevního tlaku pažním tlakoměrem? Vyskytují se chyby při měření krevního tlaku pažním tlakoměrem? A poslední výzkumnou otázkou byla: Jaké chyby se vyskytují, při měření TK (pažním tlakoměrem) v domácím prostředí u pacientů léčících se s hypertenzí nejčastěji? Metodika: Empirická část bakalářské práce byla provedena pomocí kvalitativního výzkumného šetření, kdy byla zvolena technika sběru dat za pomoci individuálních polostrukturovaných rozhovorů a doplněna pozorováním u osob s hypertenzí, které pro domácí měření krevního tlaku používají pažní tonometr. Sběr dat probíhal v březnu 2014 s respondenty vybranými pomocí techniky sněhové koule. Rozhovor obsahoval předem připravené otázky. Odpovědi respondentů byly zaznamenávány do záznamového archu a na nahrávací zařízení. K pozorování byl vytvořen pozorovací arch s kritérii a posléze byla vytvořena a popsána tabulka pro vyhodnocení sledovaných kritérií. Výzkumný soubor tvořilo 8 respondentů. Čtyři muži a čtyři ženy. Respondenti byli seznámeni s otázkami předem, samotný rozhovor byl zaznamenáván písemně a na nahrávací zařízení. Všichni respondenti souhlasili s pozorováním, které proběhlo před rozhovorem. Výsledky:Z výsledků šetření vyplívá, že více jak polovina respondentů nedodržují dietní opatření (viz diagram 2). Další kategorie byla zaměřená na užívání medikace. Z osmi respondentů, léky pravidelně užívá 5 respondentů (viz diagram 3). Většina respondentů na otázku týkající se výskytu nežádoucích účinků odpověděla, že nežádoucí účinky nemají. Pouze dvě respondentky udaly nežádoucí účinky (viz diagram 4). Zarážejícím zjištěním byl fakt, že pouze polovina respondentů byla informována o výskytu nežádoucích účinků. V kategorii měření krevního tlaku vyplynulo, že všichni, kromě respondenta č. 1 provádějí měření svého tlaku v ranních hodinách a respondent 1 plus dva další provádí měření i večer (viz diagram 6). Každý z respondentů uvedl jinou frekvenci měření, jen pár respondentů se shodlo (viz diagram 5). Tato kategorie obsahovala tři podkapitoly, ve kterých jsme se zabývaly tím, jakou polohu zujímají respondenti při měření svého krevního tlaku (viz diagram 7), místem měření krevního tlaku respondentů (viz diagram 8) a vzdáleností manžety od loketní jamky (viz diagram 9). V poslední kategorii byly odhaleny zásady, které respondenti znají pro správné měření krevního tlaku (viz diagram 10). Závěr: Arteriální hypertenze je velmi nebezpečné onemocnění, proto je důležité mít tuto chorobu, alespoň částečně pod kontrolou a to měřením krevního tlaku. Je důležité, aby všichni hypertonici znali a dodržovali zásady pro měření krevního tlaku. Výsledkem této práce je vyhodnocení nejčastějších chyb selfmonitorignu krevního tlaku, kterých se dopouštějí hypertonici v domácí péči. Tento výstup by měl sloužit k posouzení a prevenci dalších chyb při měření krevního tlaku, pro případnou edukaci pacientů ošetřovatelským personálem.
|
|
|
Problematika selfmonitoringu glykémie
ŠTANGLOVÁ, Radka
Hladina glukózy v krvi se nazývá glykémie. Glykémie je snižována pomocí inzulinu a zvyšována pomocí glukagonu, kortizolu, růstovým hormonem a katecholaminem. Glukóza vzniká ve střevech pomocí mechanismů. Glukóza, která se nevyužije, se ukládá do jater a později se uvolňuje (Lébl, Průhová, 2004). Základní hodnotou se považuje 3,3-6,6 mmol/l (Kapounová, 2007).Cílem této práce bylo, zda jsou klienti dostatečně edukováni o důležitosti selfmonitoringu glykémie svými lékaři. Dalším cílem bylo zjistit, jak dodržují postup odběru glykémie. Pro zjištění těchto cílů byly zvoleny výzkumné otázky: V jakém rozsahu jsou klientům poskytnuty informace? Jakou formou jsou klientům poskytnuty informace? Jaký postup realizují klienti při odběru glykémie glukometrem? Dodržují klienti zásady odběru glykémie glukometrem? Jaké nedostatky se v postupu odběru glykémie glukometrem vyskytují nejčastěji?
|
|
|
Verifikace poznatků o self-managementu u pacientů se srdečním selháním
VOJTĚCHOVÁ, Veronika
Chronické srdeční selhání je onemocnění se stále se zvyšující incidencí, které vyžaduje náročnou a adekvátní péči. Nepříznivou prognózu onemocnění významně ovlivňují opakované kardiální dekompenzace. Jedním z úkolů ambulantní péče je snaha redukovat počet hospitalizací pro kardiální dekompenzaci, a to nejen komplexní diagnostikou a léčbou, ale také zajištěním důsledné edukace pacientů a jejich rodiny. Cílem práce bylo zjistit a porovnat u pacientů s chronickým srdečním selháním jejich informovanost v péči o sebe sama v rámci sekundární prevence. K naplnění cíle byly stanoveny 3 hypotézy a 3 výzkumné otázky. Teoretická část popisuje doporučená režimová opatření u nemocných s chronickým srdečním selháním, specifika v poskytování péče o nemocného a úlohy sestry při zajišťování výchovně-vzdělávacího procesu. V praktické části práce jsou charakterizovány použité metody, výzkumný soubor a realizace šetření. K naplnění výzkumného cíle byl uskutečněn sběr empirického materiálu pomocí kvantitativní a kvalitativní metody výzkumu. V kvantitativním výzkumném šetření byli osloveni pacienti s chronickým srdečním selháním prostřednictvím nestandardizovaného dotazníku. Celkem bylo distribuováno 260 dotazníků do šesti ambulancí srdečního selhání. K vyhodnocení bylo použito 183 relevantně vyplněných dotazníků. Získaná data byla zpracována deskriptivní statistikou. K testování hypotéz byl použit "Pearsonův Chí-kvadrát test" a "t-test". Sběr kvalitativních dat se uskutečnil technikou polostrukturovaného rozhovoru na základě předem připravených otázek. Výzkumný soubor reprezentovaly všeobecné zdravotní sestry v ambulantním zdravotnickém zařízení. S tímto šetřením souhlasilo 6 z 9 oslovených respondentek. Odpovědi byly zaznamenány na diktafon, následně přepsány, kódovány a kategorizovány. Analýza dat byla uskutečněna pomocí metody "vyložení karet". V kvantitativní části byly zvoleny následující hypotézy: 1. Pacienti s chronickým srdečním selháním znají příznaky srdeční dekompenzace. 2. Pacienti s chronickým srdečním selháním dodržují režimová doporučení v souvislosti s následnou léčbou. 3. Pacienti s chronickým srdečním selháním si denně kontrolují v rámci self-monitoringu hmotnost, krevní tlak a pulz. Ze šetření vyplynulo, že pacienti mají nedostatečné znalosti o příznacích možné dekompenzace srdečního selhání. Je to alarmující jev o to více, že právě tato neznalost příznaků dekompenzace srdečního selhání může způsobit nesprávné vyhodnocení závažnosti situace, nepřiměřenou reakci nemocného a tím i opoždění poskytnutí adekvátní léčby. Při zjišťování dodržování režimových opatření dotazovaní uvedli, že neužívají tabákové výrobky a konzumují alkohol v omezené míře (nejčastěji 1 x týdně). Naprostá většina dotazovaných uvedla, že pravidelně užívá léky na srdeční selhání a zná termín následující kontroly v ambulanci. Součástí režimových doporučení jsou určitá dietní omezení, která se posuzují dle aktuálního stavu výživy nemocného. Dotazovaní preferují doporučované potraviny před nevhodnými, nedodržují však neslanou dietu ani optimální frekvenci stravování. Většina dotazovaných dle provedeného šetření také nevykonává pravidelnou fyzickou aktivitu. Velké nedostatky byly shledány v provádění self-monitoringu. Dotazovaní si denně nemonitorují tělesnou hmotnost, krevní tlak ani pulz. V kvalitativním šetření byly předmětem zkoumání následující otázky: 1. Učíme pacienty s chronickým srdečním selháním to, co potřebují vědět? 2. Jsme jako nelékařští zdravotničtí pracovníci schopni účinně předávat informace pacientům? 3. Jak probíhá výchovně-vzdělávací proces? Na základě všech použitých metod bylo zjištěno, že výchovně-vzdělávací proces je ve většině případů doménou lékaře. Sestry provádí edukaci nemocného pouze v rámci svých možností...
|
host ::
RSS.